Mezi úzkostné či neurotické poruchy řadíme široké spektrum poruch, jehož společným jmenovatelem je nadměrný pocit úzkosti a úžeji také strach.

Fobické úzkostné poruchy zahrnují ty poruchy, u nichž je úzkost vyvolána definovanými podněty (situací či objektem vně pacienta), které nejsou nebezpečné. Typické je, že se jim pacient vyhýbá nebo je snáší s pocitem hrůzy a s vegetativními příznaky (bušení srdce, zvýšená tepová frekvence, zčervenání, pocení apod.). Fobie je tedy konkrétní strach, u něhož můžeme identifikovat jeho zdroj, např. fobie z otevřeného prostoru či veřejných míst a dopravních prostředků (agorafobie), mluvení na veřejnosti (sociální fobie či sociální neuróza), specifické fobie – ze zvířat, z krve, výšek (akrofobie), ze zkoušek, z nejrůznějších nemocí apod.

Jiné úzkostné poruchy jsou typické úzkostí, která obecně představuje volně plynoucí svírající pocit, který doprovázejí vegetativní symptomy (třes, sucho v ústech, škroukání v žaludku, bušení srdce, aj.). Na rozdíl od strachu nelze u úzkosti identifikovat její zdroj.

• Panická porucha představuje masivní vystupňovanou úzkost, kterou nelze vázat na žádnou situaci a je nepředvídatelná. Při panické atace lidé často prožívají vzrůstající strach, který je nutí k útěku. Vědomí je zúžené, tělesné symptomy jsou extrémně vystupňované. Následně se objevuje trvalý strach z další panické ataky. O terapii panické poruchy si můžete přečíst jeden z našich příběhů z terapie.
• Generalizovaná úzkostná porucha zahrnuje trvalou úzkost, které často předchází dlouhodobý stres. K jejím častým příznakům patří nervozita, pocení, třes, závratě s různými obavami a předtuchami.
• Smíšená úzkostně depresivní porucha, u níž jsou přítomny mírné symptomy úzkosti i deprese. V naší populaci existuje mnoho takových pacientů, aniž by přišli do psychiatrické péče, častěji se však s nimi setkávají obvodní lékaři.

Obsedantně-kompulzivní porucha je typická úzkostí, při které se opakovaně do mysli vtírají stereotypní představy nebo impulzy (= obsedantní myšlenky, ruminace), které vyvolávají tíseň a které se snaží jedinec bezúspěšně potlačit. Toto nutkání může mít také podobu opakujících rituálů a stereotypních úkonů (= kompulzivní akty), které jsou jedincem prožívány jako nesmyslné a opakovaně se jim pokouší odolat. Tato porucha může být doprovázena depresivním prožíváním. (Vzpomeňme zde např. hlavního hrdinu filmu Lepší už to nebude ztvárněného Jackem Nicolsonem nebo klasiku krásné literatury Lady Mackbeth.)

Reakce na závažný stres a poruchy přizpůsobení

Akutní reakce na stres a poruchy přizpůsobení

Akutní reakcí na stres rozumíme takové reakce (laicky psychický šok, např. ustrnutí se zúžením vědomí, neschopnost chápat podněty a dezorientaci s vegetativními příznaky panické úzkosti), které jsou časově ohraničené a vázané na traumatický zážitek, výjimečný fyzický nebo psychický stres (např. živelná pohroma, přepadení, znásilnění, války). Symptomy mizí během dvou až tří dnů. Ohrožujícím stresorem (tj. příčinou stresu) může být v případě poruch přizpůsobení změna v mezilidských vztazích, ztráta blízké osoby, domova (migrace, status uprchlíka) či práce anebo možnost vážné somatické nemoci. Naše vnímání reality zůstává zachováno a mezilidské vztahy mohou být krátkodobě narušené. Tyto poruchy se často setkávají i s individuální predispozicí (vrozenou nebo získanou náchylností) či zranitelností vůči stresu.

Posttraumatická stresová porucha je zpožděná reakce na závažnou stresovou situaci a je pro ni typické opakované oživování traumatu ve vzpomínkách nebo ve snech (noční můry), stranění se lidí, zvýšená dráždivost, úlekové reakce, poruchy koncentrace a spánku. Mohou se vyskytovat i sebevražedné myšlenky.

Dissociativní poruchy (konverzní) mají psychogenní původ (psychologickou příčinu) a jsou úzce spjaty s traumatizujícími událostmi, neřešitelnými problémy nebo narušenými vztahy. Předpokládá se, že nepříjemný emoční stav pocházející z daných problémů a konfliktů, které jedinec nemůže vyřešit, je nějakým způsobem přeměněn do symptomu. Tyto poruchy se rozdělují do mnoha podskupin. Člověk například ztratí paměť na určitou část života (disociativní amnézie), narušeno je jeho vědomí identity se zdánlivě účelným odcestováním z domova (dissociativní fuga), bezprostřední pocity a také ovládání pohybů těla jsou narušené (dissociativní stupor), přítomná je psychogenní zmatenost a může se stát, že se jedince jakoby zmocní jiná osobnost nebo „síla“ (trans a stavy posedlosti). Dále sem patří psychogenní hluchota (dissociativní poruchy citlivosti a poruchy senzorické), pseudozáchvaty bez ztráty vědomí a pohyby podobající se epilepsii (dissociativní křeče), ztráta nebo narušení pohybů (dissociativní poruchy motoriky). Toto narušení je částečné nebo úplné. Vzácně se objevují i jiné konverzní poruchy, a to Ganserův syndrom a mnohočetná porucha osobnosti.

Somatoformní poruchy doprovázejí dlouhodobě přítomné a proměnlivé tělesné příznaky (somatizační porucha) a bolesti (přetrvávající somatoformní bolestivá porucha), pro které nebylo nalezeno somatické (tělesné) vysvětlení lékařem a které rovněž ovlivňují fungování v rodině či dalších vztazích. Patří sem také stálé přesvědčení o přítomnosti jedné nebo více vážných somatických chorob (hypochondrická porucha), aniž však byla potvrzena lékařským vyšetřením. Symptomy se nejčastěji váží na kardiovaskulární, respirační a gastrointestinální systém (např. zrychlený tep, třes, průjem), ale nevysvětluje je žádné tělesné vyšetření (somatoformní vegetativní dysfunkce).

Jiné neurotické poruchy

Neurastenie (únavový syndrom) zahrnuje pocit zvýšené psychické únavy, zhoršené koncentrace a také pocity tělesné slabosti, narušeného spánku a úzkosti.

Depersonalizační a derealizační syndrom je porucha, kdy si jedinec stěžuje na to, že je on sám, jeho tělo nebo okolí neskutečné nebo nějak vzdálené. Tělo se mu zdá např. jakoby bez života, bez emocí. Může se objevit i u zdravých jedinců např. při stavech únavy nebo intoxikace.

Použitá literatura:
Duševní poruchy a poruchy chování (MKN-10)
Robinson David J., Poruchy osobnosti podle DSM-IV, Trenčín, 2002
Zvolský P., Speciální psychiatrie, Praha 1996